Tmavý mód je velmi populární, měli bychom tak tedy designovat všechny e-maily?

Základem nočního režimu jsou “převrácené” barvy, tedy světlý text na tmavém pozadí, a to je často prezentováno jako pomoc pro lidi s vadou zraku. Při snaze prezentovat své sdělení co nejširšímu publiku je tedy logické, že jej využívá stále větší množství designérů. Je ale tato vlastnost skutečně výhodou? Při rychlém vyhledání článků a diskusí o tomto tématu člověk rozhodně nedospěje k jednoznačnému závěru, a proto jsme se rozhodli se na toto téma podrobněji zaměřit.

Nedávno provedený průzkum na sociálních sítích se mimo jiné tázal uživatelů, zda by měl uživatel vidět světlý e-mail, pokud je ve světlém módu, na což 70 % respondentů odpovědělo kladně.
 

Pokud si tedy jasná většina uživatelů ve zmíněném průzkumu myslí, že by měl adresát vidět e-mail podle toho, jaké prostředí používá (a tedy nezobrazovat tmavý e-mail ve světlém módu), neměli bychom tradiční světlý design tak rychle opouštět na úkor trendy tmavého.

Lepší čitelnost pro více uživatelů

Obě možnosti (při zachování stejného kontrastního poměru) mají, co se čitelnosti týče, svá pro a proti, co je lepší pro jednoho uživatele, je horší pro jiného. Pokud vezmeme v úvahu studie, které se problematikou zabývají, dojdeme k závěru, že výběrem jedné varianty (ať už světlé, nebo tmavé) se nezavděčíme každému uživateli.

Například pro uživatele s glaukomem vytváří světlý text na tmavém pozadí záři, která text rozmazává až k nečitelnosti, ale na druhou stranu některé studie tvrdí, že tmavý text na světlém pozadí může mít spojitost se vznikem krátkozrakosti.

Britská asociace dyslektiků vydala rady, jak přizpůsobit tištěné a obrazové materiály pro dyslektiky, ve kterých tvrdí, že tmavé písmo na světlém pozadí je lepší, ale někteří uživatelé s dyslexií naopak tvrdí, že nezáleží jenom na kontrastu, ale i na barvách, takže třeba světlý text na modrém pozadí je pro ně lepší než světlý i tmavý mód.

Z hlediska čitelnosti tedy nelze říci, který mód je obecně lepší.

Tmavý mód z pohledu UX

Jak už jsme podotkli na začátku článku, tmavý mód není zcela nová věc a debaty “světlý vs. tmavý mód” se vedou již nějakou dobu. Do popředí se tyto debaty dostaly v roce 2019, kdy se do CSS dostala media query prefers-color-scheme, která nám umožňuje vidět, který mód má uživatel právě zapnutý, a Apple oznámil, že všechny nativní aplikace v iOS 13 budou mít tmavý mód k dispozici.

Z pohledu User eXperience bychom se měli snažit své e-maily přizpůsobit co možná nejvíce adresátům. Nikdy bychom neměli zcela předpokládat, co se bude všem líbit, protože každý uživatel je jiný, a líbí se mu něco jiného.

Nesmíme také zapomínat na identitu značky, mnoho (patrně většina) logotypů a barevných kombinací značek bylo navrženo pro světlé pozadí, a inverzní varianty většinou s barvami nepočítají. To může být pro některé uživatele trochu matoucí, protože si nemusí hned spojit e-mail s vaší značkou, obzvláště pokud byli zvyklí na design, který se dlouho neměnil.

Z pohledu UX tedy také nelze jednoznačně určit, který z obou módů je lepší.

Výhody používání obou módů

Pokud tedy můžeme vidět, který mód uživatel preferuje, a můžeme mu podle toho ukázat barevnou variantu, měli bychom nejspíše pomýšlet na aktualizaci designového manuálu. Kdo podobnou věc už někdy dělal, tak ví, že není vždy zcela jednoduché přesvědčit odpovědné lidi o přínosech změn, protože integrita je jim svatá, a tudíž spíše změny odmítají.

Jak je tedy lze přesvědčit, že designovat oba módy je správná cesta? Nabídnout výhody tohoto přístupu:

• zlepšení čitelnosti
• oslovení širšího publika
• vylepšení vnímání značky tím, že respektuje preference uživatele

Poslední bod je patrně nejpodstatnější, protože dáváte uživateli/zákazníkovi najevo, že je pro vás důležitý, což ocení. Zvyšování uživatelské přívětivosti je zejména v dnešní době (kdy se některé firmy snaží jít spíše opačným směrem), klíčové v konkurenčním boji.

Konečně můžeme se na to dívat stejně jako na responzivní design – i když bylo ze začátku poměrně málo uživatelů, kteří si prohlíželi obsah na telefonech, postupně jejich počet rostl, až se stali většinou.

Příklady:

Závěrem

Možná si právě říkáte: “No, to je sice hezké, ale...”, což je pochopitelné. Možná nemáte dostatečné kapacity na designování dvou variant e-mailů, možná chcete některé barevné varianty pro různé segmenty (černé pozadí se třeba často používá pro byznysovou komunikaci, aby navodilo pocit exkluzivity), atd.

Smyslem tohoto článku je sdělit, že co vypadá dobře pro vás, nemusí vypadat dobře pro každého, a pokud máme tu možnost, jak e-mail přizpůsobit uživateli, měli bychom ji využít.

Jak světlý tak tmavý design může být skvěle udělaný a výborně prezentovat značku, ale rozhodnutí, který z nich uživatel uvidí, by mělo být na něm. E-mail je na rozdíl od webových stránek přeci jenom osobnější forma komunikace, neměli bychom se tedy zastavit jen u dnes již obligátního “Dobrý den [FIRST_NAME]”, ale dokázat, že si vážíme toho, že je uživatel přihlášen k odběru našich sdělení.

Jeden ze způsobů, jak to udělat, je hledat stále další cesty, jak uživateli přiblížit naše sdělení, a možnost výběru mezi světlým a tmavým módem je ideální příklad.

Pokud byste rádi věděli, jak konkrétně tmavý mód ve svých e-mailech udělat, pokračujte na článek Průvodce tmavým módem.

Zdroj: Litmus