Opravdu potřebujete odeslat tento e-mail?
V době největšího boomu e-mailů, při přechodu z papírové komunikace na elektronickou, se často v jejich patičkách objevovala instrukce typu „Opravdu si potřebujete tento e-mail vytisknout?“ A my se vás nyní ptáme: „Opravdu potřebujete odeslat tento e-mail?“
Říkáte si, proč by vás společnost, která vyvíjí a provozuje nástroj pro e-mailový marketing, odrazovala od posílání e-mailových zpráv? Protože právě my moc dobře vidíme, jaký …řekněme… odpad dennodenně putuje v „drátech“. Někdy přemýšlíme, zda se tomu máme smát, nebo spíše brečet, ale především – nelíbí se nám to.
O tom, jak má e-mailový marketing sloužit k udržování kontaktu se stávajícími zákazníky – a nikoli k akvizici nových, i o tom, co je obsahem zákonů upravujících rozesílání obchodních sdělení elektronickou cestou, jsme psali už mnohokrát. Teď se na to pojďme podívat z jiného úhlu – z úhlu obsahu a prezentace sdělení.
Ulovili* jste tu pověstnou posvátnou kachnu snášející zlatá vejce. Ano, databázi. Ale co teď s ní? „Začneme přeci posílat e-maily! Ale jaké? To je přeci jedno, hlavně nějaké! A teď hned!“ A tady je ten kámen úrazu.
Přestaňte si ubližovat!
To, co se přesně odehrává v hlavách těch, kteří se chystají odeslat elektronický (byť – dle zákona - vyžádaný) bordel, samozřejmě nevíme, ale tušíme, že to bude nějak takto: Je jedno, co tam naplácám, jak to tam naplácám a komu to střelím – hlavně to teď hned poslat, protože když to nepošlu, tak určitě kvůli tomu umře malé štěňátko! Nebo ne? Ono to tak totiž často vypadá…
Přestaňte ubližovat sami sobě tím, že stvoříte a vypustíte do světa (na svou – pracně získanou databázi!) něco, co světlo světa spatřit nemělo. Něco, co vám poškodí pověst – nebo v lepším případě „jen“ odradí příjemce a zákazníky. Něco, co nikoho nijak neobohatí a jen to bude zabírat místo ve virtuálním prostoru.
Naši lidští robůtci, kteří denně kontrolují a procházejí odesílané kampaně (a ano, ti stejní, kteří po nocích mají noční můry z toho, co přes den v drátech viděli) vám vzkazují následujících 5+1 poselství. Berte je jako mantry. Prosím…
- NE, předmět celý napsaný velkými písmeny vám opravdu nezajistí větší čtenost zprávy. Překvapivě ani to, že do předmětu napíšete něco jako „nutné přečíst“.
- NE, opravdu není v pořádku, že jediné, co do těla e-mailu vložíte, je pouze jeden velký obrázek. A NE, už vůbec vám nepomůže to, když si nastavíte, že se ten obrázek má zobrazit ihned po otevření zprávy.
- NE, když dáte do přílohy megový pédéefko, tak příjemce opravdu nebude plesat nadšením, že dostal více informací (když už bude mít to „štěstí“, že mu e-mail vůbec dorazí).
- NE, pokud příjemci pošlete stejnou zprávu třeba 10x, nezvýší se vám šance k tomu, že si od vás zase něco koupí.
- NE, příjemce opravdu nebude mít pochopení pro to, že jste zprávu šili horkou jehlou a po jejím dokončení jste si ji po sobě ani nepřečetli a nezkontrolovali.
- Pokud vám sdělíme, co lze a jak ve vaší kampani vylepšit, změnit a upravit, tak se tím prosíme zkuste řídit. My víme, co a proč vám radíme a jaké to má důvody. Naším cílem není vám otravovat život, my jen chceme, aby se „v drátech“ pohybovalo méně odpadků...
A jak je to s těmi štěňátky?
Nemáte TEĎ čas důkladně přemýšlet nad obsahem vámi posílaného sdělení? Nemáte TEĎ kapacitu pro jeho důkladnou kontrolu a přípravu? Nemáte TEĎ nejmenší ponětí o tom, co vlastně od toho e-mailového sdělení očekáváte za přínos – ať už pro vás nebo vaše příjemce? Nevadí. Nenuťte se do toho a e-mail jednoduše TEĎ neposílejte. Pošlete ho až tehdy, jakmile bude mít hlavu, patu i formu. Třeba si i nechte od nás nebo našich partnerů poradit…
Takže závěrem: Před odesláním každé kampaně si položte otázku „Opravdu potřebuji odeslat tuto zprávu?“ A to klidně několikrát – dokud si nebudete jistí odpovědí. A nebojte se. Pokud totiž ten e-mail nepošlete, žádné štěňátko kvůli tomu určitě neumře. Fakt.
*Poznámka: „Ulovením“ není samozřejmě myšleno nákup databáze, či její zdatné posbírání na internetu. Ulovením je myšleno poctivé a pracné vybudování vlastní databáze.